Už jen vyfunět na ten kopec se Zuzkou v krosně a potřebou výbavou (kyblíček a hrabičky) byla dřina, ale odměnou bylo krasné místo s mohutnými buky, skalkami a výhledy. A samozřejmě keš - ve výšce 40 metrů na ohromném buku. Přestože nás včera duch Karla Prusíka varoval, že nastřelování není správné, Erik se opět zpupně chopil praku. A opět neúspěšně. Nakonec pokorně vzal smyce a tři hodiny cedil pot i krev. Já i Maxička jsme se dnes jen svezli a pohodlně vyjumarovali. Když se Erik vzpamatoval, sestříhal pěkné video.